vnučky a vnuk

trénink bolí :))) (mamka a vnuk, Nepomuk)

předtančení švagrové a syna na mých -sátinách

má nejlepší parta (rockový klub Kanál, Mělník)

Kluci byli jedničkový to jo, ale osahávání zadelí jsme si teda nedomluvili :))

s Jitkou a Martinem Krausem

taková jedna “pichlíkovská”

A na závěr oslav Vítězného února tradiční soudružská tečka

Jaro, Předpověď na zítra :

Jak už to poznali mnozí,

nastává čas kozí,

V Praze i v Mníšku pod Brdy

nenosej děvčata podprdy.

Pod blůzou nenosej nic,

zvlášť když je velikej hic.

A tak to počasí kozí

hormony splašit nám hrozí…

(Petr Šabach, Občanský průkaz)

Úvod

 

V dopise z roku 1919 napsal o sobě Klement Gottwald toto : “…tam uvnitř, tam nikdo nevidí, jak je tam pusto a prázdno. Zatímco zvenčí dělám ze sebe šaška, tu uvnitř moje lepší “já” se ztrácí kamsi v dál…”

I v roce 2008 nás stejně ponuře o šašcích a klaunech poučuje při presidenstké volbě ztělesněná inkarnace komunismu - předseda KSČM Filip.  Stálá česká neochota k  obdobnému sebepoznání je zdrařilou ukázkou toho, že Gottwaldovo nedostižné srdce stále tepe a žije vlastním životem.  Snad už jen cesta k otevření hrobu a proklátí upířího srdce zašpičatělým kůlem na Čechy zabere. Paradoxně to byli komunisté, kteří ochotně nastavovali zrcadla,  ale strach se do něj podívat, nás přepadá ještě dnes, mnohem raději sami sebe utvrzujeme, že jsme z postkomunistických zemí sametově nejkrásnější . A že se v něm Klement Gottwald ztrácel kamsi v dál, je dalším důkazem vampirismu.