“…Mějte trpělivost se vším, co ve vašem srdci ještě není vyřešené. Zkuste si zamilovat otázky SAMY O SOBĚ, oblíbit si zamčené pokoje a knihy v cizích jazycích. Odpovědi nehledejte. Dnes vám je nikdo nedá, protože jste si je neprožili. jde o to, všechno si prožít. Dnes si hlavně musíte PROŽÍT otázku. Potom snad jednoho vzdáleného dne postupně zjistíte - a možná si to ani nebudete uvědomovat - že prožíváte odpověď… “
Rainer Maria Rilke
“Já myslím, že se tomuto národu stalo něco, co je takřka nenapravitelné. To je jako v životě: Každej má v sobě nějakou příšernou situaci. Ať už je fyzická, nebo morální, nebo psychologická, ať se týká manželství, obchodu, lásky, umění, přátelství, každý se octne v situaci, kde musí udělat důležitý rozhodnutí, a buď to je dělá statečně, nebo nestatečně. Když udělá statečný rozhodnutí, tak zůstane člověkem a vyroste. Když udělá nestatečný rozhodnutí, tak se scvrkne a stane se mrzáčkem. A táhne se to a zůstane to. A je to pokřivený. A tohleto, ač jsem to už tehdy tušil, jsem si do štětky uvědomil, když jsem se po válce do Čech vrátil. Tady máte můj názor o roku 1938.”
(z rozhovoru s Jiřím Voskovcem, který vedl Pavel Tigrid - Svědectví. č 22, 1963)
S výjimkou ortodoxních vegetariánů a poustevníků je stravování jistým druhem agrese. My všichni ostatní za tímto účelem musíme usmrtit jinou bytost, kdy v zastoupení to pro nás obstarávají řezníci. Při jídle jako při vzteku ceníme zuby. Občas i koušeme (při milování). Katolíci s láskou pojídají vlastního Boha a ti podobojí dokonce pijí jeho krev. I komunisté dbali na dostatek levných potravin. Následovali tak příklad starozákonního Hospodina, který vytrvale krmil reptající v poušti manou, padající přímo z nebe. V Americe rituálně pojídají krocany na Den díkůvzdání. Výraznou potravinovou náplň také provází pohádky. Budulínek, Hrnečku vař, Karkulka a vlk, Otesánek.
O většině nákupů rozhodují ženy. Navzájem si doporučují, bývají věrné značkám, konzumují, což celé je přece cílem každé reklamy. Ženy nepodporují ty, které nemají s jejich životem nic společného. Nepotřebují pivo s příchutí, ale to, co uspokojuje nejen jejich potřeby a přání, vždyť nakupují pro muže, děti, rodinu a přátele. Marketingu možná dochází, že je hloupé tento potenciál nevyužít. Někteří to zkouší po novu. Nic to ovšem nemění na faktu, že končívají rozpačitě. A tak se ještě asi dlouho budeme dívat na šťastné hospodyně a ideální krasavice, na výrobky, které se liší od těch pro muže tím, že jsou růžové a sametové. Auta se mění na roztomilé domácí mazlíčky, místo světel mají “očička”, “nožičky” místo kol, namísto zádi mají “zadečky” a “vymazlenou” výbavu (Toyota Mazlík), zdůrazňují výkon a spotřebu, ač jsou z jiné země. Dvacetileté dívky bez vrásek nám také prozrazují kosmetická tajemství nekonečného mládí.
Česká reklama je po čertech často, namátkou ”Udělala jsem si to sama” (rekl. na tmel), nebo “Bude vám zobat z ruky” (časopis pro muže), na diskusi. Nejen o tom, zda nepoškozuje samotné spotřebitele, ale také na její působení zpětně. Zda budou z mladých kluků dobří tátové, když v reklamě vidí přebalovat a krmit děti výhradně ženy, nebo zda mánie štíhlosti není náhodou propagací bulimie i anorexie.
Jako zrcadlo reklama odráží jen to, co v dané společnosti existuje.
U nás včetně klišé o feminismu “proti přírodě”, který se prý nutně musí zvrhnout do amerických extrémů. Proti přírodě se mi jeví mnohem víc tupá nezkrotná chlípnost českých žen vždy, když muži mají své dny.
Snaha žen vyrovnat se mužům, či snaha mužů vyrovnat se ženám ? Jak to vlastně je ? A proč to tak vůbec je ?
“Klub českých skeptiků naděloval své ceny Bludný balvan za “pavědu” a už podruhé ocenil psychiatra Stanislava Grofa. Spolek, jenž ve jménu boje proti iracionalitě pronásleduje také alternativní medicínu, nebo waldorfské školství, si vzal tentokrát na mušku Grofovu techniku holotropního dýchání. Není divu, že metoda, využívaná pro psychoterapii a osobnostní rozvoj, pány ze Sisyfa, jimž dodává lesku známý astronom Jiří Grygar, děsí. Kdo se ponoří do tajemství světa vlastního nitra, jen těžko zůstane zapšklým českým skeptikem.”
Vzhledem k výraznému pahorku v kalhotkách někteří novináři spekulují, zda se nejedná o známého transvestitu, Zdendu Jandu, synovce známého zpěváka…
Zjistit pravdu je výzva.
Audit odhalil obrovské plýtvání.
Vyhláškou EU 15894,258/68b paragraf 568/941 + 6, to celé na druhou, bylo zakázáno svítit obviněným do očí nehomologizovnaými EU žárovkami.
Proto je potřeba změnit osvětlovací tělesa na všech služebnách za černé svíce a rudé lampióny. O znouzavedení mučíren se v Bruselu bude hlasovat až příští týden.
Buď jsme zapomněli, co to vlastně jsou lidská práva, nebo netušíme vůbec o co “go”. Proč vlastně chceme prostřednictvím účasti našich sportovců na OH pomoci legalizovat Číně jejich porušování ? Kam zmizely ty tisíce lidí, žebrajících v posledních měsících na ulicích Pekingu ? Tibet je nám lhostejný, podobně jako před časem Barma. Denní zprávy a nákup v supermarketu. Tak ne/přemýšlí průměrný Evropan.
(obr.FrK)
