“Mimo sebe můžeme spatřit pouze to, co máme v sobě.
Nepotkáme-li žádné bohy či bohyně, je to jen proto, že neskrýváme žádné
ve svých vlastních srdcích!
Je-li v tobě hloubka a hodnota, nalezneš hloubku i hodnotu v kominících i metařích, v pouličních holkách i jejich příživnících.
Skutečně nesmrtelný je pouze ten, komu všechny věci připadají nesmrtelnými.”
(Peter Altenberg)
Beltain
Datum: 30. dubna - 1. května
Další názvy: Rudemas, May Eve, Čarodějnice, Valpuržina noc, Valpurga, 1. máj
Beltain je jeden ze dvou nejdůležitějších svátků kola roku, jehož mýtický význam je velmi prostý. Ve své podstatě znamená oslavu všudepřítomné vitílní síly, která tepe v žilách tohoto světa - síly, která prostupuje vším a všemu dává život, která pohybuje se rychlostí větru a žhne silou neuhasitelného ohně; síly, která šumí jako voda ve všech věcech a která oživuje zemskou hmotu a žene ji vpřed po spirále evoluce. Je to ona síla, která je mužem i ženou, světlem i tmou. Tato síla je spojením protikladů a přitahuje je k sobě do čiré jednoty. Je to tato síla, která je podstatou sexuálních pudů a která vzniká spojením opačných pohlaví. Z tohoto důvodu se na Beltain oslavuje svatba Boha a Bohyně, kteří jsou od této chvíle spojeni a svázáni jeden s druhým. Zároveň je Beltain svátek plodnosti, neboť veškerá semena jsou zaseta a je třeba jejich plodnost podporovat všemi možnými způsoby. Jak jsme již řekli, Beltainu vládne sexuální princip, k jehož oslavě byly odedávna zapalovány veliké ohně. Je to jeden ze svátků, který přetrval nejdéle a jelikož byl nejhlouběji zakořeněn v myslích lidí, patří k těm, které jsou dodnes nejzřetelněji patrné ve folklóru.
Plodnost totiž byla pro naše předky principem, který určoval míru blahobytu, život i smrt. Z tohoto důvodu bylo jeho vykořenění pro křesťanskou církev velice obtížné. A jelikož se jednalo o svátek plodnosti a sexuality, nebylo jej možné ani dost dobře adaptovat do křesťanství, neboť v monoteistických náboženstvích pro sexualitu není s výjimkou různých zákazů a tabu příliš mnoho místa. Dnes je tento svátek spojen spíše s upalováním čarodějnic. Avšak pokud bychom se chtěli dopátrat jeho skutečného významu, měli bychom věnovat pozornost májkám, které dodnes v tomto čase zdobí český venkov. Překrásný falický tvar tohoto symbolu ční nad každou vsí jako opětovné potvrzení principu plodnosti a sexuality a nenechá nás na pochybách o tom, jak to s tím prvním májem vlastně kdysi dávno bylo.
V dopise z roku 1919 napsal o sobě Klement Gottwald toto : “…tam uvnitř, tam nikdo nevidí, jak je tam pusto a prázdno. Zatímco zvenčí dělám ze sebe šaška, tu uvnitř moje lepší “já” se ztrácí kamsi v dál…”
I v roce 2008 nás stejně ponuře o šašcích a klaunech poučuje při presidenstké volbě ztělesněná inkarnace komunismu - předseda KSČM Filip. Stálá česká neochota k obdobnému sebepoznání je zdrařilou ukázkou toho, že Gottwaldovo nedostižné srdce stále tepe a žije vlastním životem. Snad už jen cesta k otevření hrobu a proklátí upířího srdce zašpičatělým kůlem na Čechy zabere. Paradoxně to byli komunisté, kteří ochotně nastavovali zrcadla, ale strach se do něj podívat, nás přepadá ještě dnes, mnohem raději sami sebe utvrzujeme, že jsme z postkomunistických zemí sametově nejkrásnější . A že se v něm Klement Gottwald ztrácel kamsi v dál, je dalším důkazem vampirismu.
