Voskovec, Werich, Ježek

Když člověk vyřkne něco geniálního, nebo moudrého, neznamená to, že to sám ztělesňuje. Co je veskrze člověčí, je spojeno i se slabostmi. Přesto činy těchto pánů byli podstatou jejich žití a slova ozdobou. To dělá muže dokonalé.

———————————————————————————–

Z knihy Korespondence II.

Voskovec píše Werichovi :

….” V hudebních rozhledech vyšel článek o Ježkovi v Italii. A faksimile tvého dopisu. Napsals to moc hezky, říkal jsem si, jak si byl už tenkrát poučený mladý muž, kde se to v tobě bralo ? Mě to trvalo až do stara, než jsem se rozhlédl. Halt si byl chytřejší. Nedá se nic dělat. Zase se píše kolem Ježka, že upadá v zapomenutí atd. Ptali se Iši Krejčího, a on moudře odpověděl : “Životu se nedá nic vnutit”….škoda, že nebydlí v Kremlu….”